V noci, když měsíc září, a možná padají
kapky deště... Poprchávalo, tak jsme museli postavit stan.. a pak jsme
si v pláštěnkách sedli kousek od stanu. Bylo tam přírodní jezírko, všude
kolem nás stromy a borůvčí.
Sedli jsme si na celtu, pili spolu
víno a dívali se, jak měsíc ozařuje vodní hladinu jitřenou lehkým nočním
deštěm. Smáli jsme se spolu, i když nám od země začínalo být chladno.
Slunce začalo vycházet právě v okamžiku, kdy jsme se něžně líbali, s vážnou tváří si hleděli do očí a hladili se po tvářích;
A když ptáci začali zpívat a začalo svítit a trochu hřát slunce, spali jsme už v objetí na té celtě.
A
potom přišli paraziti, vlezli ti do očí a já jenom bezmocně křičel.
Řval jsi ať ti vyškrábu oči, ale během chvilky jsi to udělal sám.
Stiskl jsem ti ruce a objal tě, křičel, že všechno bude dobré. Paraziti ale mezitím vnikli i do mě.
V tu chvíli přetvořili naše jazyky na pářící orgány a my posledním francouzákem splodili novou rasu.
Lidstvo
velmi rychle vyhynulo a nahradilo ho nové lepší lidstvo. Přesto, když
se takhle někdy dívám z okna, myslím na tu noc v dešti. Se vzpomínkou na
tebe si vyhoním jazyk a jdu spát.
warning
love
kills
exterminate