9. listopadu 2014

nomád poutry

malá socha bůžka se usmívá
když vytahuju z kapsy mobil a sjíždím net
whole wide world
stejně trochu alone

zapaluji světla a bůžek si prozpěvuje
asi je mu smutno a nemá ten net
podívám se na něj; projedu facebook
to je blbost, aby byl smutný, je to jenom socha

co když sochy cítí;
co když věci prostě jsou tím čím jsou
když se dívám na tvou fotku, cítíš to,
tam někde kde právě jsi?

když se nikdo nedívá
pohladím bůžka
je to fakt hrozná blbost
ale co kdyby

co až budu jednou bůžek
a až mě někdo pohladí
budu na něj myslet dokud mě nezničí válka

no a pak?
pak budu asi slon