16. listopadu 2014

gaming poutry

jak mohu psát o vesnicích a národech
když jsem od všech oddělený zdí
moje rádoby divné věci
v prostředku mezi lekníny
kradou obrazy
z mojí mysli
láva
láva
všude je láva
přeskočím ji a snad skočím dobře
skákání přes lávu mi nikdy nešlo
v ten okamžik se mi vybaví něco z mládí něco hodně starého
vzpomenu si na něčí úsměv
podrbu se na zádech a snažím se zachytit tu vzpomínku
ale všechno mi klouže tak se vrátím k lávě
už jenom vyskáču nahoru a dobrý

něco se mi zdálo
opakoval jsem si to dokola abych to nezapoměl
a teď z toho nevím nic
nějaká párty kde jsem kvůli někomu nechtěl být
tak jsem se jí vyhýbal ale nějak jsem tam musel
bylo to mnohem zajímavější ale už si to prostě nepamatuju
dělo se něco nepřirozenýho
stejně jako ten zážitek z dětství vybavuju si jeden útržek

nějakej kluk natíral zeď barvou a povídal mi
tady se dějou divný nepřirozený věci
všude kolem, občas se něco vznáší, občas je něco jinak než má být
tamten dům se podle mě posunul a můj pokoj je teď větší
ale nikdo to nevidí
natřel barvou kus zdi
a barva v tom okamžiku jakoby se pohlitla se zdí navzájem
a byl tam jenom malý otvor

máš pravdu, máš pravdu volal jsem
teď jsem to viděl i já, ta barva
děje se to pořád jenom si to neuvědomujeme
a on se na mě podíval
a řekl mi, že ta díra tam byla odjakživa

na té párty bylo hodně lidí které jsem už dlouho neviděl
nebo je ani neznám ale vím že je znám

a nakonci
mě někdo podrazil

pamatuju si to hořké probuzení
které se mísilo s pocity
z propleteného snu

vždycky se tam chci vrátit
po probuzení vždycky vím co jsem měl udělat
ale ve snu jsem k sobě hluchý
ztrácím část sebe a jsem zas naivní

jak kdyby to byl sen z jiné doby
jak kdyby se mi to zdálo tehdy když jsem byl malý

a teď jsem si jenom vzpomněl

Žádné komentáře:

Okomentovat