25. února 2015

the science of nou slíp poutry

mé sny se od sebe liší
a přesto mám pocit
že se v podstatě vracím na to stejné místo
do stejného města plného domů
kde jsou lidé co mají hodně sebevědomí
a chovají se jako stroje
a pak lidé kterým rozumím

ten svět nemá řád a občas děsí
na své myšlenky se dívám shora
a duše třou se o sebe
...

a vzniká teplo;
tolik tepla, že mě to občas až probudí
a jak pomalu chladnu
tuhnu do své denní podoby

předevčírem se mi stalo několik podivných náhod
opravdu zvláštních; svět byl naruby
a když jsem se v noci probudil a viděl kolem sebe barevná světla
uviděl jsem vězně ve své hlavě

který by hrozně rád plakal a vzlykal
ale nemá oči ani ústa

Žádné komentáře:

Okomentovat